Tudorovci epizody
OBSAH 1 serie
................................................................................................................................
Díl 1
................................................................................................................................
Král Jindřich VIII. kvůli zavraždění strýce vyhlásí válku Francii. Všichni s ním souhlasí, ale kancléř kardinál Thomas Wolsey má jiné cíle a také soukromý plán, ve kterém je jeho místo na papežském stolci. Wolsey ujistí francouzského velvyslance a biskupa Bonniveta, že válce se lze vyhnout. Zároveň získá sira Thomase Mora k vytvoření dohody, která zaručí v Evropě mír. Ve chvíli, kdy se Wolsey zabývá těhotenstvím královy milenky Alžběty Blountové, schyluje se na Jindřichově dvoře k revoltě, jelikož vévoda z Buckinghamu dává najevo, že právě on je právoplatným dědicem trůnu. Když Buckingham přistihne svou dceru v posteli s vévodou ze Suffolku, Jindřich odmítá nařídit jakýkoliv trest, pokud mladá žena neobviní vévodu ze znásilnění.
Jindřich se obává, že je královna Kateřina Aragonská prokletá, neboť ta mu nedokáže dát syna. Wolsey navrhuje schůzku na nejvyšší úrovni s francouzským králem, na níž bude podepsána dohoda o všeobecném a věčném míru. Přípravy k dohodě jsou v plném proudu a Wolseymu se dostává od Bonniveta ujištění, že příštím papežem bude. Mezitím se Buckingham, poté co mu Jindřich odmítl satisfakci, snaží získat velvyslance ve Francii sira Thomase Boleyna pro spiknutí s cílem získat vládu nad monarchií.
Ačkoliv je Kateřina vůči Francouzům podezřívavá a nesouhlasí s návrhem, aby jejich mladou dceru Marii zaslíbili coby budoucí manželku synovi francouzského krále, Jindřich odmítá učinit cokoliv, co by mohlo zhatit jeho cestu do Francie, kde má podepsat dohodu. Veškerá vyjednávání ohledně schůzky na nejvyšší úrovni dostává na starosti Boleyn, který se postará o to, aby jeho dcery Anna a Marie byly připraveny této příležitosti plně využít. Wolsey informuje Jindřicha o těhotenství lady Blountové a Buckingham začne spřádat plány na dosažení trůnu.
................................................................................................................................
Díl 2
................................................................................................................................
Po příjezdu do Val D´Or na napjatě očekávanou schůzku na nejvyšší úrovni se Jindřich VIII. se svým doprovodem obdivují fantastickému pavilonu malovaných pláten, tzv. Paláci Iluzí, který Francouzi postavili pro tuto příležitost. Ačkoliv je smlouva u Jindřicha i u jeho bratrance Františka I. na prvním místě, každý si povšimne jejich soutěživosti, která vyplyne na povrch. Když Jindřich prohraje s Františkem v zápasnickém souboji, musí Wolsey vynaložit maximální úsilí, aby rozezlený panovník jednání neopustil. Poté co se Jindřich dozví, že byl španělský král Karel V. jmenován císařem Svaté říše římské, dává Wolseymu pokyny, aby začal s přípravami k dohodě o alianci, z níž bude Francie vyloučena. Jindřich však netuší, že by tato aliance mohla ohrozit kardinálův plán stát se papežem.
................................................................................................................................
Díl 3
................................................................................................................................
Aby Jindřich připravil půdu pro vypovězení dohody s Francií a uzavřel spojenectví se synovcem své manželky císařem Karlem V., zve španělského vladaře a jeho vyslance do Anglie k prodiskutování budoucnosti. Zároveň přislíbí císaři svou devítiletou dceru Marii coby budoucí nevěstu. Navíc hodlá Jindřich utužit přátelství rozhodnutím, aby se jeho sestra princezna Markéta provdala za stárnoucího portugalského krále. Brandona jmenuje novým vévodou ze Suffolku a uloží mu, aby Markétu do Portugalska doprovázel. Přestože je královna Kateřina potěšena představou spojení své staré rodiny ve Španělsku s novou rodinou v Anglii, varuje vyslance před přílišnou důvěřivostí k intrikářskému kardinálovi Wolseymu. A zatímco se královna Kateřina pokouší přesvědčit krále Jindřicha o své věrnosti, Thomas Boleyn obratně vmanipuluje svou dceru Annu ke svedení krále.
................................................................................................................................
Díl 4
................................................................................................................................
Princezna Markéta je při cestě do Portugalska, kde se má vdát za stárnoucího krále, svěřena do Brandonovy péče. Král Jindřich vybuchne hněvem nad reakcí Martina Luthera nad jeho pojednáním obhajujícím katolickou církev. Přicházejí dobré zprávy o tom, že Karel V. porazil Francouze v Itálii, Jindřicha však stále rozptyluje jeho rostoucí posedlost Annou Boleynovou, která si s ním vyhýbavě pohrává a odmítá jeho okázalé dary. Mezitím bývalý tajemník přichází ve vězení o rozum a nechává Wolseymu volnou ruku ke jmenování Thomase Cromwella coby jeho náhradníka. Thomas Boleyn informuje vévodu z Norfolku o kardinálových nečestných finančních praktikách.
................................................................................................................................
Díl 5
................................................................................................................................
Jindřich se stále pokouší o získaní srdce Anny Boleynové, zároveň formálně uzná svého syna, kterého mu porodila Alžběta Blountová, a jmenuje ho vévodou z Richmondu a Somersetu. Alžběta zůstává klidná, když jí chlapce odvádějí, ale královnu Kateřinu zlomí, jakmile se dozví, že její dceru princeznu Marii posílají do Walesu, kde bude vyrůstat pod dohledem lady ze Salisbury. Jindřich je pobouřen zprávou o tom, že císař Karel V. propustil z vazby francouzského krále. Zdvojnásobí úsilí, aby Wolsey odsouhlasil jeho rozvod, přestože mu Anna Boleynová dává jasně najevo, že se nehodlá stát jeho milenkou. Mezitím v Portugalsku zemřel manžel princezny Markéty a Brandon požádá o vdovinu ruku. Thomas Boleyn usiluje, aby jeho dcera Jindřicha svedla. Dostává také finanční příslib za své přátelství s císařem Karlem V.
................................................................................................................................
Díl 6
................................................................................................................................
Ve chvíli, kdy Jindřich posílá Wolseyho s novou smlouvou do Paříže, Anna se pokouší pomoci svému otci a vévodovi z Norfolku tím, že do královy mysli zaseje semínko pochybnosti ohledně kardinálovy věrnosti. Wolseyho důvěryhodnost také zpochybňuje královna Kateřina. Podělí se s obavami španělskému vyslanci Mendozovi a požádá ho, aby se před Karlem V. zmínil o Jindřichových snahách rozvést se. Wolsey se vydává do Francie, ale jeho plány na jmenování papežem se hroutí. Mezitím se kvůli milostnému vztahu postaví královna Kateřina tváří v tvář Anně Boleynové. Zprávy o útěku papeže z vězení přimějí Cromwella, aby Jindřichovi navrhl vyslání soukromého vyslance do Itálie s žádostí o rozvod. Když Jindřich odmítne znovu zvážit Brandonovo vyhoštění, Thomas Boleyn a vévoda z Norfolku souhlasí, že budou obhajovat vévodu výměnou za jeho pomoc při podrývání Wolseyho autority.
................................................................................................................................
Díl 7
................................................................................................................................
Anglii ohrožuje mor, na panství ve Warwickshire mu podléhá William Compton. Při večeři s králem a královnou v Hampton Court oznamuje Wolsey vyslání dvou právních zástupců do Oriveta, kde se chtějí pokusit obhájit Jindřichův rozvod před papežem v exilu Klementem VII. Do Whitehall Palace přichází Mendoza se šifrovaným vzkazem, z něhož je jasné, že Karel V. podpoří svou příbuznou královnu Kateřinu. Po Comptonově smrti truchlí jeho manželka Anna Hastingsová i jeho milenec, skladatel Thomas Tallis. Ve chvílích, kdy morová rána hrozí skoro všem, využívá Wolsey epidemie coby záminky, aby jeho nepřátelé, jako je vévoda z Norfolku, byli posláni daleko od Londýna.
................................................................................................................................
Díl 8
................................................................................................................................
Wolsey uvítá příjezd papežského emisara kardinála Campeggia do Anglie. Jakmile se ale dozvídá o negativních stanoviscích církve ohledně Jindřichova rozvodu, varuje Campeggia před možnými následky. Campeggio je mužem kompromisu. Navrhuje přimět královnu Kateřinu vzdát se manželství a odejít do kláštera. Jakmile však kardinálové tuto žádost královně přednesou, Kateřina sdělí Campeggiovi, že se s Jindřichem rozvést nehodlá a chce, aby to věděla celá země. Cromwell se mezitím snaží přesvědčit Annu, aby přesvědčila Jindřicha přijmout učení Martina Luthera. Mendoza informuje Campeggia o Kateřinině oblíbenosti a zároveň o rostoucím nepřátelství vůči Wolseymu na Jindřichově dvoře.
................................................................................................................................
Díl 9
................................................................................................................................
Katolickou církev ohrožuje náboženská revolta. Církevní projednávání Jindřichovy žádosti o rozvod pokračuje dál. Wolsey na Kateřinu vyvíjí tlak v soukromí a naléhá, aby se podřídila vůli manžela. Královna však stojí pevně za svým rozhodnutím a obviní kardinála, že podněcuje k rozvodu, aby získal moc a bohatství. Tentýž názor má vévoda z Norfolku a Boleyn. Wolseyho postavení nejbližšího Jindřichova rádce je v ohrožení. Posílá proto Thomase Mora na konferenci do Francie a nařizuje mu, aby utužil vztahy s Františkem I. a nedopustil usmíření se Španělskem. Zatímco se Markéta pokouší před Brandonem utajit vážnost své nemoci, Jindřich varuje kardinála Campeggia, že odpíráním souhlasu k rozvodu může zažehnout plameny revolty Martina Luthera.
................................................................................................................................
Díl 10
................................................................................................................................
Po odchodu kardinála Wolseyho do exilu si chce král Jindřich upevnit moc jmenováním Brandona a vévody z Norfolku do předsednictví v královské radě. Nový králův kancléř sir Thomas More přijímá tvrdá opatření proti náboženským radikálům. Jindřich je přesvědčován Annou, aby zvážil přednosti učení Martina Luthera. Zvlášť když se v něm hovoří o panovníkových pravomocech, které ho staví nad všechny, včetně samotného papeže. Wolsey ještě nevzdal svůj boj a snaží se zalíbit Anně, aby opět získal Jindřichovu přízeň. Jindřich pověří Cromwella získat od předních evropských teologů kladné stanovisko ohledně jeho moci. Vévoda z Norfolku se trápí představou, že se mstivý Wolsey pokusí o návrat.
