TV serialy

Řím - Rome
Velkolepá historická freska z posledních let vlády Julia Caesara, oceněná řadou mezinárodních cen.
Britsko-americký seriál (2005).
Hrají: K. McKidd, R. Stevenson, J. Purefoy, P. Walkerová, K. Condonová... Režie: Michael Apted


Řím (1/12)

Rok 52 před Kristem. Čtyři sta let po založení republiky je Řím nejmocnějším městem světa. Kosmopolitní metropole s miliónem obyvatel tvoří srdce obrovského impéria. Republika založená na principech sdílené moci a nelítostné individuální soutěživosti nikdy nedovolí jedinému muži získat absolutní moc. Avšak nyní se otřásají samotné základy těchto principů, podryté korupcí a nesváry. Po osmi letech válčení se dva vojáci Lucius Vorenus a Titus Pullo bezděčně ocitají ve víru událostí, které ovlivní dějiny celého Říma. Láska a zrada, vládci a otroci, muži a jejich ženy. Seriálové drama ŘÍM zachycuje bouřlivou éru mezi zánikem republiky a zrozením impéria.

Řím (2/12)

Gaius Julius Caesar po dlouhých bojích dobyl Galii a završil tak mnohaleté vítězné tažení, v němž získal Římské republice nová území a bohatství. V Senátu se však mezitím začínají bát jeho vlivu a snaží se prosadit návrh na jeho obžalobu za zradu.
Pompeius, jeho spojenec a triumvir, jej sice v Senátu brání, ale v ústraní rád popřeje sluchu našeptávání senátora Cata, aby Caesara zničil. Smrtí jeho ženy Julie, Caesarovy dcery, byly definitivně zpřetrhány všechny rodinné svazky, které je ještě držely pohromadě. Krize Římské republiky právě začala...
Lucius Vorenus a Titus Pullo, dva vojáci elitní 13. legie Caesarovy armády, se vracejí do Říma jako doprovod mladého Gaia Octaviana, Caesarova prasynovce, jemuž doslova zachránili život při své výpravě za ukradenou Caesarovou korouhví zlatého orla. Atia, Octavianova matka a intrikánka přijímá oba ve svém domě na večeři. Vorenus však nemyslí na nic jiného, než na svou ženu Niobé, kterou neviděl osm let. Dítě, které Niobé chová, je prý jeho vnuk. Vztahy mezi manželi nejsou zrovna vřelé.
Obhroublý Pullo na manželství nemyslí, těší se na nevěstince, je však vážně raněn podvodníky v kartách.
Markovi Antoniovi, jenž se stal s vydatnou Caesarovou pomocí Tribunem lidu, není v Senátu umožněno použít právo veta proti návrhu na Caesarovu obžalobu. Situace je napjatá, Caesar v Galii vyhlašuje tažení proti Římu na obranu svých práv a v Římě dochází k pouličním nepokojům...

Řím (3/12)

Julius Caesar táhne na Řím na obranu svých práv a jako předvoj vysílá své věrné vojáky slavné 13. legie, kteří přinesli zprávy z Říma, Lucia Vorena a Tita Pulla.
Řím je v chaosu, ukazuje se, že Pompeius, ačkoliv je schopný vojevůdce, nemá pohotově dost schopných mužů na obranu a Caesar postupuje rychleji, než by kdokoliv čekal. Rozhodne se tedy ustoupit na jih a získat čas. Římská společnost se rozdělila na dva tábory - s Pompeiem nebo s Caesarem, jít nebo zůstat, třetí cesty není. Pompeius se snaží odvézt i část římského pokladu.
Atia, Caesarova neteř, která rozvedla svou dceru Octavii s milovaným manželem Glabiem, aby ji mohla nabídnout Pompeiovi po smrti jeho ženy Julie, nechá nakonec Glabia zavraždit. Octavia je zdrcena, přesto matce uvěří, že to neudělala.
Vorenus přibije na vrata Senátu Caesarovo prohlášení a výzvu římskému lidu, splní tak svůj úkol, ale zároveň dezertuje ze služby, protože hluboce nesouhlasí s Caesarovým rozhodnutím překročit zákon republiky a vstoupit s vojskem do bran Říma. Vrací se k Niobé a snaží se ji přesvědčit o své lásce. I Niobé však má co přiznávat.
Pullo, jenž se vrací za hradby pro zajatou dívku, objeví náhodou i ukradený poklad.

Řím (4/12)

Pompeius, zvaný Magnus, který před Caesarovými vojsky utekl z Říma na jih, do Pompeia, se dozvídá, že římský poklad, který měl jeho doprovod vzít s sebou, padl do rukou Caesarových zvědů. Ale zároveň i to, že jej nemá sám Caesar.
Ten zatím o zlatě nic netuší a v Římě žádá o příznivou věštbu, kterou si pro jistotu pojistí slušným obnosem pro hlavního prokura. Vorenus, který zběhl z vojenské služby, se chystá obchodovat se zbožím a otroky. Velkorysou nabídku Marka Antonia na návrat k 13. legii odmítá. Niobé navštíví věštkyni ze strachu před prozrazením svého tajemství. Vorenus uspořádá hostinu pro úspěch svého podnikání, na ní však Niobina sestra Lyde ztropí výstup se svým manželem a tajným otcem Niobina dítěte Evanderem.
Aristokracie se baví na hostině, kterou dává pro Caesara jeho ambiciózní a pletichářská neteř, krásná Atia. Caesar sice přijde se svou manželkou Calpurnií, ale noc stráví se svou dávnou láskou Servilií, která na něj čekala celých osm let. Pokořená Atia kuje pomstu.
Pompeiovi zvědové hledají ztracený římský poklad, o němž nemá Vorenus ani tušení. V poslední chvíli však zasáhne Pullo a na Vorenův příkaz odevzdá úlovek Caesarovi. Ten se dostane do výhody a vysílá mladého Pompeia za otcem se záměrně nepřijatelnou nabídkou ke smíru.

Řím (5/12)

Pompeius sice naoko přijímá Caesarův návrh smíru, ale odmítá se s ním setkat osobně. A tento důvod stačí, aby Caesar vytáhl s vojskem na jih. Přijdou ale pozdě. Pompeiova vojska se mezitím přeplavila do Řecka.
Vorenus přišel o všechny otroky a nemá s čím obchodovat. Nechá se tedy najmout obchodníkem Erastem Fulmem jako vymahač poplatků. Násilí ve jménu peněz se však neslučuje s jeho čestnou povahou a tak nakonec skončí tam, odkud utekl - u Marka Antonia, který ho přijímá zpět do 13. legie.
Ponížená Atia se postará, aby se vztah Caesara se Servilií neutajil a Calpurnia postaví svého manžela před ultimátum.
Pullo, o něco zkušenější ve vztahu k ženám, se radí s mladým Octavianem o svém podezření, že Niobé má jiného muže. Pro Evandera bude setkání s těmito dvěma muži posledním v životě. Dohodnou se však, že Vorenus se to nikdy nesmí dozvědět.
Servilia odhalí Atiiny intriky a proklíná ji.

Řím (6/12)

Niobé se sestrou Lyde truchlí nad zmizelým Evanderem a Vorenus nechápe, proč tolik povyku. Caesar stíhá Pompeiova vojska a v Římě dohlíží Marcus Antonius se svou 13. legií. Ačkoliv nemá žádné politické vzdělání, zaučuje se velmi rychle a na své straně má moc. Jmenuje senátora Serpulia římským konzulem, ovšem za předpokladu, že prosadí v Senátu návrh na jmenování Caesara spolukonzulem a iniciuje zákon o zaměstnávání svobodných římských občanů. Večery tráví Marcus Antonius ve společnosti Atii, která začne vymýšlet další intriky. Caesar posílá list, v němž naléhavě žádá Marka Antonia, aby dorazil se svou 13. legií co nejdříve na pomoc. Mocí zkolébaný Marcus však váhá, což se Vorenovi víc než nelíbí. Niobé se rozejde se svou sestrou Lyde a konečně začne myslet na svého muže. Idylku však naruší náhlá mobilizace 13. legie a odchod z Říma. Atia přehnala své smělé plány a Marcus Antonius se probudil ze svého poklidného spánku v lůně Říma.

Řím (7/12)

Velká část 13. legie na cestě za Caesarovými vojsky podlehla mořské bouři. Vorenus a Pullo se jen zázrakem zachránili na malém ostrůvku uprostřed moře. V poslední chvíli dostanou spásný nápad na stavbu kuriózního voru.
Mezitím se Caesar za pomoci zbytku 13. legie vydal na vítězné tažení, Pompeiovo vojsko je v rozkladu, on sám utíká s rodinou v přestrojení za svobodného občana.
V Římě se Atia snaží udržet přátelské vztahy se Servilií a nutí Octavii, aby ji navštěvovala. Mezi Servilií a Octavií se začne rodit intimní porozumění. Servilia poskytne Atii vše, oč požádá.
Vorena a Pulla vyvrhne moře polomrtvé na břeh, kde právě odpočívá s doprovodem Pompeius na útěku do Egypta. Vorenus zabrání Pompeiově vraždě plebejci a nechá ho velkoryse pokračovat s rodinou do egyptského azylu. Cicero a Brutus se vzdávají Caesarovi, ten je přijímá s otevřenou náručí. Vorenus hlásí setkání s Pompeiem a Caesar jej kupodivu nechá žít. Respektuje jeho štěstenu, ale vytáhne do Egypta za Pompeiem. Někdo však je rychlejší než on.

Řím (8/12)

Poražení Pompeiovci se vrací do Říma, ovšem pod ochranou Caesara. Včetně Cicera a Bruta. Caesar mezitím dorazil do Egypta, kde je přijat dětským králem Ptolemaiem XIII. a kromě toho, že žádá hlavu Pompeiova vraha, se vloží do sporu sourozenců o trůn. Vorenus a Pullo na tajné misi zachrání život Kleopatře a ta okouzlí Caesara natolik, že jí pomůže svrhnout Ptolemaia a dosadí ji na egyptský trůn. Z jejich milostného svazku pak vzejde syn, na něhož je Caesar náležitě hrdý. Jen Vorenus a Pullo vědí, že původ dítěte je nejistý.
Mezitím v Římě se Cicero snaží přemluvit Bruta ke spiknutí, Marcus Antonius však svou úlohu Caesarova zástupce vykonává víc než dobře, takže i Cicero brzy pochopí, že odpor je marný.

Řím (9/12)

Poslední z Pompeiových věrných Cato a Scipio, kteří sebrali vojáky proti Caesarovi, utrpěli v bitvě u Thapsu drtivou porážku a jeden po druhém si vezmou život. Caesar se jako absolutní vítěz vrací do Říma. Atia dává na jeho počest slavnost, na kterou se dostaví i Servilia. Caesar se radí s mladým Octavianem o novém uspořádání Říma a názory mladého muže jej zaujmou natolik, že jej jmenuje nejvyšším pontifikem. Vysloužilý Vorenus je bez vojenské služby jako nahý v trní, takže se dostane do sporu s pochopy Erasta Fulmena, z něhož je nyní velmi mocný muž, ovládající ulice Říma násilím. Erastus si přijde pro satisfakci a vyhrožuje mu smrtí a znásilněním všech jeho žen. Niobé v obavě posílá dcery a sestru na venkov. Sama zůstává s Vorenem. Pomstychtivého Erasta však těsně předejde průvod samotného Caesara, který Vorenovi nabízí úřad magistra pro Aventinum. Vorenovi se nechce, ale Caesar umí přesvědčovat.
Octavia se své přítelkyni Servilii podřekne o Octavianově tajemství, týkající se Caesarova zdraví. Servilia hoří touhou tajemství vyzvědět a nutí Octavii, aby svedla svého bratra. Prozradí jí také, že to byla Atia, kdo zabil jejího manžela. Otřesená Octavia nakonec bratra svede, nedozví se však nic, jen je vyslídí Atia a jako vždy i nyní je dostane pod svou moc. Servilia je napadena za bílého dne, zbita a zostuzena na ulici, její sluhové zabiti neznámými útočníky.

Řím (10/12)

Marcus Tulius Cicero navrhuje římskému Senátu, aby zvolil Gaia Julia Caesara za jeho zásluhy imperátorem s neomezenou mocí na 10 let. Brutus vystoupí na jeho podporu a Senát návrh schválí. Caesar slibuje nový prosperující Řím pro všechny a chystá velkolepou slavnost, na níž se poprvé objeví se vší slávou jako císař. Na potvrzení jeho moci je na fóru veřejně popraven kdysi nepřemožitelný král Galů.
Atia si neodpustí navštívit zbitou Servilii v jejím domě, ta však odmítá čest sedět na slavnosti vedle Atie. Zato s Pompeiovým synem Quintem chystá spiknutí proti Caesarovi, k velké nelibosti svého syna Bruta, který svou přísahu Caesarovi myslí vážně.
Octavia, která utekla před intrikami své matky Atie do chrámu, se sice na Octavianovo naléhání vrací do Říma, ale jako tělo bez duše. Octavianus jako nejvyšší pontifik pomazává Caesara obětní krví pro jeho triumfální vystoupení na slavnosti.
Vorenus má první projev na veřejnosti v roli uchazeče o magistrát Aventina a vede si velmi dobře. Pod Poscovým vedením se učí pronikat do tajů politiky, kterou moc nechápe. Titus Pullo by rád pochodoval v řadách 13. legie na slavnosti, není už však vojákem. Rozhodne se tedy vykoupit Eirene z otroctví a vzít si ji za ženu. Vorenus mu na to půjčí peníze. Titus však nezvládne překvapení, že Eirene má snoubence a ubije ho k smrti. Vorenus jej vyhodí z domu a Pullo se opíjí v putyce. Tam na něj narazí Erastus Fulmen s nabídkou "pro vysloužilce".
Galové ukradnou tělo svého krále z odpadků a spálí jeho tělo na hranici.

Řím (11/12)

Zatímco se Vorenus v roli magistrata učí přijímat stížnosti a přání lidu, Titus Pollo se živí jako nájemný vrah pro mocného Erasta Fulmena. Mascius, jeden z Vorenových spolubojovníků, přijde žádat pro půdu pro veterány. Caesar zvažuje nebezpečnost nespokojenosti veteránů a nakonec nařídí Vorenovi, aby Masciovi učinil osobní nabídku a ostatním veteránům přidělil neúrodnou půdu v Panonii. Vorenus se tak učí politice. Cassius přesvědčuje Marca Bruta o tom, že proti Caesarovi je potřeba zakročit, Brutus však ještě nechce slyšet. Celý Řím je plný kreseb o tom, že Brutus vraždí svého adoptivního otce a Atia na to svého strýce upozorňuje. Ačkoliv Caesar popírá, že by se tím zabýval, navrhuje Brutovi, aby odjel na rok do Makedonie. Uražený Brutus odmítá a staví se na stranu své matky a spiklenců.
Titus Pullo je odsouzen za vraždu významného římského občana, známého odporem k Caesarovi, na smrt v aréně. Vorenus ačkoliv ví, že jeho smrt je politicky nutná, nevydrží sledovat ten nerovný boj a přijde mu na pomoc.

Řím (12/12)

Statečný boj v aréně smrti Vorena a Pullu proslavil. Stali se hrdiny a miláčky lidu. Caesar má na to jiný názor, ale protože si nechce pohněvat lid, místo aby Vorena ztrestal za maření soudního rozsudku, jmenuje ho senátorem. Tím si naopak pohněvá senátory, neboť Vorenus je plebejského původu. Další vlna nespokojenosti se zvedne, když jako další senátory jmenuje urozené muže galského původu, tedy bývalé nepřátele. Je už jen otázkou času, kdy, kdo a jak Caesara zavraždí. Spiknutí se odehrává v domě jeho bývalé milenky Servilie, matky jeho adoptivního syna Marka Bruta.
V osudný den je Vorenus odvolán z Caesarovy blízkosti zprávou o levobočkovi Niobé. Tak se konečně dozví pravdu a vtrhne domů jak šílený, což nezůstane bez následků.
Titus Pullo míří na venkov a s ním milovaná Eirene, která ho pomalu přestává nenávidět.
Pro Servilii nastal konečně den pomsty, karty se obracejí. Caesar je mrtvý, ale republika také? Co bude dál?

Řím II (1/10)

Toho osudného dne vstoupil slavný Caesar do římského senátu naposledy. Bezbranný a nechráněn svými věrnými, zákeřně odlákanými těsně před vraždou pod různými záminkami. Vorenus, hnaný žárlivostí, opustil své místo v Caesarově ochrance, a i Marcus Antonius dorazí do síně Senátu ve chvíli, kdy je dokonáno. Řím se ocitl bez vládce. Zdá se, že všechna esa drží v rukou vrazi Brutus, Quintus a Servilia. Ačkoliv Caesar v závěti určil Oktaviana jako svého legitimního syna a dědice, Atia s dětmi se chystá k útěku z Říma. Marcus Antonius se však tak lehce nevzdává. Jeho vojenská síla a zkušenost a Oktavianův úsudek zvrátí běh událostí. Vorenus, který v afektu zapříčiní Niobéinu smrt, je v šoku a hledá své děti. Po boku mu stojí věrný Pullo i s Eirene. Avšak tak jako slavný státní pohřeb Caesara zásadně změní situaci v životě římské republiky, pro Vorena to samé znamená pohřeb vlastní milované ženy.

Řím II (2/10)

Vorenus s Pullem zabili Erasta Fulmena, který se přiznal, že zneužil a zabil Vorenovy děti. Díky tomu však na římských trzích v Aventinu zavládl chaos. Marcus Antonius, který dosáhl dohody o vzájemném respektu s Brutem, si užívá náruče Atie a moci. Oktavianovi však nijak nepospíchá vyplatit jeho dědictví po Caesarovi a Caesarův adoptivní syn začíná pomalu ztrácet trpělivost. Vorenus si vyčítá, že způsobil smrt své ženy, dětí i Caesara a nemá už pro co žít. Marcus Antonius, přivolaný věrným Pullem, mu však jako bývalému centurionovi 13. legie svěří náročný úkol. Zdá se, že Vorenova cesta míří do pekel. Zatímco do Říma míří vládkyně Egypta, sama okouzlující Kleopatra. Její návštěva má zcela konkrétní účel, Atiin ženský smysl však neomylně vytuší nebezpečí.

Řím II (3/10)

Oktavianus, jehož spor s Markem Antoniem vyvrcholil v prudké hádce, opustil domov s úmyslem vybudovat svou politickou moc v Campanii, když v Římě to zatím nejde. Vorenus vládne všem nečistým silám v Aventinu krutě a bezohledně. Pullo k tomu má výhrady, zahořklý Vorenus však neslyší. Neshody mezi nimi vyvrcholí v prudké hádce, v níž Vorenus nařkne Pulla, že měl něco s Niobé. Po krutém souboji Pullo s Eirene opouští svého přítele i Řím. Zatím Vorenovo bezohledné rozhodnutí způsobí znovu válku gangů. Atia udá Antoniovi Oktavianova přítele Marka Agripu, který přiveze od syna vzkaz. Markus Antonius je však klidný, neboť se domnívá, že si pojistil Ciceronovu náklonnost a že Cicero navrhne Senátu, aby jej ustanovil guvernérem Galie. Jestli však něco Antoniovi vždy chybělo, byla to politická prozíravost. Servilia nasadila do Atiina domu mladého traviče.

Řím II (4/10)

Servilia se pokusí zbavit Atie, zdá se však, že bohové tomuto záměru nakloněni nejsou. Boj dvou nejvýznamnějších římských patricijek dosáhne krutého vrcholu. Mladý Octavianus, jemuž přislíbily věrnost čtyři římské legie, uštědří porážku vojskům Marka Antonia, který se vydal dobýt svůj guvernérský post v Galii násilím. Zdá se, že triumfálnímu vstupu nového Caesara do Říma nic nebrání. Snad jen Cicero není úplně nadšen.
Marcus Agrippa rád doručuje dopisy Octavianově sestře, zdá se, že mu není lhostejná. Pullo znovu vyhledá Vorena, aby mu sdělil radostnou zprávu, že jeho děti žijí. A znovu se vydá po jeho boku, aby mu je pomohl najít.

Řím II (5/10)

Vorenus našel své děti v táboře otroků a díky Pullově diplomatické ochraně si je mohl i odvést. Nakonec vezme na milost i malého Lucia, v němž viděl příčinu celé své tragédie. Chce se svou nalezenou rodinou upřímně znovu začít. Děti si však dobře pamatují, jak přišly o maminku. Octavianus rozbil tábor před Římem, Senát mu však triumfální přivítání neuspořádal. Osamělá Atia, která ještě před nedávnem odmítala svého syna jako zrádce, vycítí změnu situace a přijde jej poprosit o odpuštění. Obratný Octavianus dokáže přesvědčit Cicera, aby jej představil Senátu jako nejmladšího konzula v historii Říma. Od toho okamžiku však jedná sám za sebe. Navrhne Senátu, aby Caesarovy vrahy veřejně prohlásil za vrahy. Tím ovšem ztratí jednotnou podporu Senátu. A ve chvíli, kdy si uvědomí, že jeho vojenská síla nestačí na Antoniovu, dojde k nejpřekvapivějšímu zvratu v dosavadním ději.Vorenus našel své děti v táboře otroků a díky Pullově diplomatické ochraně si je mohl i odvést. Nakonec vezme na milost i malého Lucia, v němž viděl příčinu celé své tragédie. Chce se svou nalezenou rodinou upřímně znovu začít. Děti si však dobře pamatují, jak přišly o maminku. Octavianus rozbil tábor před Římem, Senát mu však triumfální přivítání neuspořádal. Osamělá Atia, která ještě před nedávnem odmítala svého syna jako zrádce, vycítí změnu situace a přijde jej poprosit o odpuštění. Obratný Octavianus dokáže přesvědčit Cicera, aby jej představil Senátu jako nejmladšího konzula v historii Říma. Od toho okamžiku však jedná sám za sebe. Navrhne Senátu, aby Caesarovy vrahy veřejně prohlásil za vrahy. Tím ovšem ztratí jednotnou podporu Senátu. A ve chvíli, kdy si uvědomí, že jeho vojenská síla nestačí na Antoniovu, dojde k nejpřekvapivějšímu zvratu v dosavadním ději.

Řím II (6/10)

Zatímco Octavianus s Markem Antoniem sestavují seznam zrádců, které je v Římě třeba potrestat za účast na spiknutí proti Caesarovi, Cassius a Brutus táhnou na Řím. Cicero, který se od svých zvědů dozvěděl o spojení dvou rivalů, stihne ještě napsat varující dopis Brutovi, než přijde Octavianova spravedlnost i do jeho domu. Posel se zprávou vyrazí, cesty jsou však nebezpečné.
Marka Agrippu, který se drží stranou kvůli svému nízkému původu, si Octavia najde sama a vezme jejich společný osud do svých rukou.
Eirene je těhotná a to Tita Pullu udrží doma. Bitva mezi Caesarovci a Republikány se odehraje u Filipp, ačkoliv Brutus měl ještě čas ustoupit. Rozhodne se však utkat s Octavianem a Markem Antoniem, přesto, že jeho a Cassiovy legie jsou početně slabší.

Řím II (7/10)

Nehledě na podezření, že chtějí vytvořit nový triumvirát, si vítězové bitvy u Filipp rozdělí sféry vlivu. Marcus Antonius dostane bohaté východní provincie a Egypt, Octavianus Řím a západní provincie a Lepidus Afriku, čímž fakticky oslabí jeho moc. Bez ohledu na vzájemnou dohodu si však Marcus Antonius nechává peníze z úplatku jen pro sebe, což vyvolá další prudkou hádku mezi spojenci. Uklidnit ji nakonec může jen politicky prozíravý akt, který navrhne sama Atia - svatba. Ani ve snu ji však nenapadne, že by ji, nejprohnanější římskou intrikánku, mohl překvapit její vlastní syn. Svatba se odehraje, jen rozložení rolí bude jiné.
Před Atiiným domem se utáboří truchlící Servilia v prostém šatu, hlavu si sype popelem a žádá spravedlnost od Atie z rodu Juliů. Naříká ve dne v noci, ve větru i dešti, až Atie nevydrží a vyjde před dům. Servilia ji před svědky prokleje při bozích podsvětí a ukončí svůj trpký život. Těhotná Eirene si postěžuje na Gaiiny urážky a Pullo nemá jinou volbu, než Gaiu ztrestat. To však nezůstane bez následků. Vorenova nejstarší dcera Vorena podlehne svádění jednoho z Memiových mužů a když je Memio náhodou přistihne, nechá se ochotně přemluvit ke špehování vlastního otce.

Řím II (8/10)

Poté, co rozbil vztahy ve vlastní rodině, rozhodne se Octavianus oženit sám. Patricijka z dobré rodiny, kterou mu najde jeho osobní sekretář Mecenat, je sice vdaná a má děti, ale ráda se kvůli Octavianovi rozvede. Nejmladší římský konzul buduje chladně a cílevědomě image ctnostné římské aristokracie. Mezitím někdo ukradne náklad římského zlata, za který ručil Vorenus a o němž věděl jen Mecenat s Poscou. Mecenat podezřívá Marka Antonia a prozradí Octavianovi, že Marcus stále udržuje vztahy s Atií a že ani Octavia nemá důvod měnit stav věcí. Octavianus zasáhne okamžitě. Obě své nejbližší příbuzné uvězní v rodném domě a Marka Antonia odešle spravovat jeho východní provincie. Ačkoliv jsou všichni v šoku, rozhodnutí je nevratné.
Eirene, jíž Gaia podala jedovaté drogy, umírá i s nenarozeným Pullovým dítětem. A ani Vorena nečekají dobré zprávy. Při pátrání po zradě ve vlastních řadách dojde nakonec k té, co je mu nejdražší - dceři Voreně. Vorenus nemá jinou volbu, než opustit Řím. Marcus Antonius se loučí s Atiou s vroucím slibem, že pro ni pošle, jakmile to bude možné. V Egyptě jej však už očekává vždy připravená královna Kleopatra Filopator.

Řím II (9/10)

Zatímco lid v Římě hladoví, Marcus Antonius v Egyptě po boku Kleopatry úplně zvlčí. Zadržuje dodávky obilí a delegátům římského Senátu klade nesplnitelné podmínky. Doufá, že mu Octavianus vyhlásí válku. Pullo převzal po Vorenovi velení Aventina, i tady však lidé hladoví. Octavianovi dělá starosti, že vinu za hlad dávají lidé jemu a ne Marku Antoniovi. Po několika letech provizorních řešení vymyslí politický tah. Pošle matku Atii, která nepřestává čekat na Antoniův dopis, i právoplatnou Antoniovu manželku Octavii do Egypta. Buď se nechá Antonius přemluvit a pošle obilí nebo je zavrhne a v tom případě podpoří válku i římský lid. Atia s Octavií dorazí do Egypta, Kleopatra však má situaci pevně v rukou. Pokořené ženy se vrací do Říma a s nimi i sekretář Posca s důležitým dokumentem, Antoniovým testamentem, v němž prohlašuje Kleopatru za manželku, je oba za bohy, jejich společným dětem odkazuje východní provincie a Ceasarionovi vládu nad Římem a západními provinciemi. Octavianus může Antoniovi vyhlásit válku a celý Řím mu tleská. Octavianus žádá Pulla, aby šel s ním. Může být užitečný, protože má blízko k Vorenovi. ještě před tím však musí Pullo od umírající Gaie, s níž žil po smrti Eirene, vyslechnout trpné přiznání, že to byla ona, kdo otrávil Eirene i s jeho dítětem. Vorenovy děti otci stále ještě neodpustily.

Řím II (10/10)

Octavianova vojska vedená Markem Agrippou porazila Antoniovu flotilu ve slavné bitvě u Actia a vítěz stojí před branami královského paláce v Alexandrii. Marcus Antonius přes svou porážku ještě odmítá přijmout bezpodmínečnou kapitulaci. Po zprávě o Kleopatřině smrti však ztratí poslední pouto se životem a volí sebevraždu. Kleopatra, která smrt jen předstírala, ještě doufá, že zapůsobí i na Octaviana. Po rozhovoru s ním však pochopí, že tento Říman pro ni chystá jen veřejný pranýř na římském fóru. A tak si i ona vybere raději důstojnou smrt. Mezitím Vorenus, který setrval se svým poraženým velitelem až do hořkého konce, stačí odvést z paláce jediného Caesarova a Kleopatřina syna Caesariona. Octavianus po svém mladičkém sokovi marně pátrá. Pullo, který s Vorenem mnohé prožil, oba dva snadno najde, ale připojí se k nim, aby Caesariona odvedli do bezpečí. Při jedné z potyček s římskými hlídkami je však Vorenus smrtelně zraněn. Do Říma tentokrát vjíždí Octavianus jako skutečný vítěz, slavící svůj triumf. Slávě svého příbuzného přihlížejí i jeho matka, sestra a žena, každá se svým hořkým osudem. Vorenus v poslední hodince přece jen získá odpuštění svých dětí. A Caesarion s Pullem, ztracení mezi lidmi na římském tržišti, to už je jiný příběh...